SuperCycling.cz

TEST: Giant Defy – kanálobijec

24. 3. 2015, 14:40

Loňský podzim a následně i zima patrně prodloužily sezónu nejednomu amatérskému cyklistovi. Teploty stoupaly do rekordních výšin a mně se do rukou nečekaně dostala novinka od Giantu pro rok 2015 – Defy Advanced 2 LTD.

GiantDefyAdv2-perex-cl

Jedná se o základní karbonový model z řady Defy, která figuruje v nabídce Giantu již od roku 2009. Jde o skupinu kol s geometrií "compact road", kterou asijský výrobce představil už v roce 1997. Dneska ji stavíme mezi modely zaměřené na "endurance", tedy bicykly, které se vyznačují specifickou geometrií zajišťující svému uživateli nadstandardní pohodlí.

Docíleno je toho dle výrobce zejména zkrácením – zmenšením hlavního rámového trojúhelníku v kombinaci se subtilní zadní partií kola, kdy tenké vzpěry jsou napojeny na sedlovou trubku relativně nízko pod zámkem sedlovky. Zároveň však kolo v porovnání se svými značkovými kolegy ze škatulky TCR nabízí delší rozvor.

V ostrém kontrastu jsou pak při pohledu na celý stroj hlavová trubka a "powercore" šlapací střed, kdy hlava je kónická a zároveň zvýšená v typickém giantím standardu Overdrive 2. Středová pasáž je pak při pohledu shora mohutná, vzbuzující pocit, že při šlapání ze sedla se nemůže vychýlit do strany ani o milimetr. Použita je sedlovka D-Fuse, jejíž charakteristický tvar písmene "D" má za úkol lépe tlumit vibrace, než stejná součástka kruhového nebo elipsovitého tvaru.

Pro zájemce o tento stroj pak výrobce nabízí skutečně velký počet kombinací velikostí rámů a jejich osazení; pánských velikostí je šest, dámské jsou čtyři. Aby výběr nebyl jednoduchý, nový modelový rok nabízí šest variací postavených na karbonovém rámu a čtyři na hliníku.

Jak už bylo výše uvedeno, k vyzkoušení jsem dostal zcela nový karbonový model stojící na nejnižším cenovém stupínku, ale osazený tak, že jsem se nemohl dočkat první vyjížďky. Bílo-černý matný rám s decentními zelenými doplňky z kompozitu, k tomu hybridní vidlice s karbonovýma nohama a hliníkovým sloupkem, karbonová sedlovka D-Fuse s hliníkovým zámkem.

Na kole je osazena kompletní sada Shimano 105 s dvaadvaceti převody v kompaktním provedení 50/34, výjimku pak tvoří mechanické kotoučové brzdy TRP Spyre, působící na kotouče o průměru 160 milimetrů. Kromě již zmíněné sedlovky jsou další komponenty kokpitu čistě v režii Giantu v tradiční kombinaci představce a řídítek označených Connect, resp. Contact. Sedlo nese název Performance a v zámku sedlovky jsou upnuty manganové ližiny.

Zbývají výplety; ty jsou opět zapleteny v režii Giantu. Dráty Sapim spojují ráfky P-R2 Disc s náboji Performance. Ani pláště nenesou jinou značku než je výrobce kola a jsou označeny P-R3. Za takto nakombinovaný stroj zaplatí zájemce 41 999,- korun českých.

Srovnání s konkurencí

 

Giant

Defy Advanced 2 LTD

Trek

Domane 4.0 Disc

Specialized

Roubaix Comp Disc

GT

Grade Carbon 105
cena
41 999,- Kč
55 999,- Kč
75 999,- Kč
67 999,- Kč
rám
Advanced Composite 400 Series OCLV Carbon Specialized SL4 FACT 8r carbon EnduRoad carbon
kola
Giant P-R2 Disc Bontrager Tubeless Ready disc AXIS 4.0 Disc Stans No Tubes Grail Disc, Formula
sada
Shimano 105 Shimano Sora Shimano Ultegra/105 Shimano 105
kliky
Shimano 105 50/34z. Shimano Sora 50/34z. Praxis Works 50/34z. Shimano 105 52/36z.
sedlo
Giant Performance Bontrager Paradigm 1 Toupé Comp Gel Fizik Aliante VS Mg

Konečně v sedle

Konečně vytahuji kolo z auta a utahuji tretry. Je patnáct stupňů, takže nemusím být nabalený jako pumpa a suchá silnice vybízí k pěknému švihu. Dívám se na pro mě zcela neznámý stroj. Abyste rozuměli, sám vlastním sice taktéž karbonový poklad, ale zcela jiného střihu. Klasické pojetí, delší základní trojúhelník, minimální sloping, klasické ráfkové brzdy a tradiční převody 53/39 s relativně rozsáhlou volbou počtu zubů na pastorcích.

Vyhoupnu se do sedla a cítím se tak nějak jinak. Při stejném nastavení sedla a délce představce jsem totiž o dobré tři centimetry blíže řídítkům! Zacvakávám tretry do pedálů a vydávám se kousek po kvalitním asfaltu a po rovině, abych si trochu osahal nové nářadí. Je to trošku nezvyk, ale za chvilku se mi posez začíná líbit. Dokonce jsem se přistihnul při myšlence, jestli jsem vlastně ve své proklaté konzervativnosti neměl už dávno přejít na pohodlné sezení tohoto typu; mnohem častěji se totiž mohu chytit oblouků docela nízko a nemusím u toho mít páteř hadího muže.

Trochu to rozjedu, řazení funguje bezchybně a celkově lehčí převody vyhovují mé nepříliš dobré formě. Jedenáct pastorků je luxus, jen indexace sady by mohla být o něco čitelnější. Při řazení na lehčí převod je ještě něco cítit, ale řazení na těžší převod už nedoprovází žádný mechanický zvuk. Nostalgicky zavzpomínám na svou starou Duru, to byly přece pecky!

Moje očekávání jsou však směrována hlavně k brzdám; první seznámení s kotouči na silničce, to je přece extra moment, ne? Ale jestli je chci pořádně prověřit, musím nabrat rychlost a ta se nejlíp docílí z kopce! Neváhám a vydávám se do známého, zhruba tříkilometrového stoupání směrem na Karlštejn.

Ve stoupání dostávám odpověď na dosud nevyřčenou otázku, a to, jak pevný je rám a vidlice, do kterých jsou jak zadní, tak i přední kolo upnuty klasickými rychloupínáky. Na chvíli tam nechávám těžší převod a jdu ze sedla. Středová pasáž kola se skutečně ani nehne, opírám se pořádně do pedálů a čekám, že se ozve z biků tak známé cinkání kotoučů o brzdové destičky, jak se hlavně přední kolo kroutí ve vidlici. Neslyším nic. Příjemná zpráva pro všechny, kteří by měli sklon základní model Defy podceňovat.

Díky kombinaci převodů se celkem na pohodu vydrápu až na hřeben kopce a otáčím. Mám z brzd trochu respekt. Na jednu stranu nejsou vůbec zajeté, na druhou stranu jsou to přece jen kotoučovky se 160mm kotouči a přede mnou se točí jen tenký hladký plášť.

Číslice na computeru začínají nabírat vyšších hodnot, blíží se rychlá vlásenka a já musím začít brzdit. Z pohledu silničáře se začíná ozývat celkem netradiční zvuk, když brzdové destičky dosednou na kotouče. Slyším ale jen šustění, žádné kvílení, vibrace, dávkování je perfektní.

Na dalším rovném úseku se tedy odvažuji zmáčknout přední brzdu o hodně víc. A sakra! Mám pocit, že se děje něco nepatřičného, protože kromě již zmíněného šumění brzdy se ozývá takový podivný vrzavý zvuk. Nebudu vás napínat; přední brzda má takovou sílu, že i plášť s tlakem kolem osmi atmosfér se začal při intenzívním zpomalování na asfaltu "žvýkat".

Skvělé možnosti zpomalení, nepochybně zcela totožné i na mokru, to si ovšem budeme muset dávat mnohem větší pozor.
Jestli Giant inzeruje, že kola označená jako "endurance" by měla zajistit pohodlí, a karbonová Defy je bezpochyby jejich zástupcem, pak nezbývá než se cynicky vydat na nejhorší rovinatý silniční úsek v okolí Prahy, totiž na "štěchovickou" magistrálu. Tahle silnice, cyklisty tak oblíbená, vede ze Zbraslavi do Štěchovic podél Vltavy, zaříznutá do úbočí staletími vymletého koryta řeky. Je to dvacet kilometrů bez prudkých zatáček, vybízející k rychlé jízdě.

Za posledních pár let však provoz a padající úlomky skály vytvořily z takřka kultovní silničářské destinace ubohou okresku třetí třídy. Kombinace děr všech velikostí, asfaltových záplat různého druhu a kvality spolu s neustálými ataky žlučovitých motoristů, kteří staví pár vteřin nad zdraví a životy cyklistů způsobuje, že je radno držet stálý směr přiměřeně blízko krajnice.

Vydávám se tam a držím Defy tak trochu pod krkem; přiznám se, je to testovací kolo a já se nenechám nějakým pitomcem zabít. Nehledím na rygoly a snažím se jet co to jde. Koncernové sedlo, ze kterého jsem měl původně obavu, mně vyhovuje na sto procent. Je totiž tak trochu kopií Arione, které používám roky na svém kole. Je tvrdé tak akorát a přispívá k nebývalému pocitu pohodlí. Docela žasnu.

Kolo díky zadní pružné stavbě zdolává díry na silnici s nevšední elegancí. Znovu a znovu to zkouším, ale rány, při kterých vám na puristickém závodním kole tuhne krev v žilách a čekáte když ne zničený ráfek, tak aspoň defekt, se tady nekonají. V jedné z vesnic se pak dostávám do pasáže s rozkopanou kanalizací. Ani tady mě kolo nevyhodí ze sedla, takže když dojíždím zpátky na základnu, jsem poměrně nadšený a nečekaně usměvavý.

Závěrem

Nechtěl bych vám tady namluvit, že jsem vyzkoušel nejlepší stroj, který je možno na trhu sehnat. Základní karbonový model Defy má své limity, to dá rozum. Není to úplně lehký stroj, výplety by byly třeba něco, co bych asi v budoucnu řešil. Na druhou stranu nejsou v základu tak špatné, o tom svědčí i jejich chování při jízdě ze sedla, a to mám (bohužel) osmdesát kilo živé váhy. Na druhou stranu pohodlí, jaké rám přináší, je nevídané.

Skoro bych řekl, že zadní pasáž je pohodlnější než předek kola, tam bych doporučil aspoň měkčí omotávku na řídítka. Brzdy odvádějí výbornou práci, kolo je stabilní a přesně zatáčí. O Shimanu 105 už jsem se zmínil; dalo by se na něm klidně závodit, funguje přesně. Ostatní je o zvyku.

Když se mě zeptáte, komu je takové kolo určeno, znám docela jednoznačnou odpověď. Při ceně něco málo přes čtyřicet tisíc korun vidím jeho užití u lidí, kteří s cyklistikou začínají nebo doposud jezdili výhradně na horském kole. Silnice je silnice, jak říká můj kamarád a tréninky na ní každému bikerovi přinesou jen a jen pozitivní věci.

Toto Defy je kolo, které umožňuje pohodlné vytrvalostní tréninky, skvělé sportovní vyžití bez ambice účastnit se špičkových silničních závodů. Na druhou stranu nelze nezmínit, že na stejném rámu, jen opatřeném integrovanou sedlovkou a jinou geometrií, vybojoval v loňském roce John Degenkolb z týmu Giant-Shimano (nyní Giant-Alpecin) druhé místo na slavném jednorázovém závodě Paříž-Roubaix. To hovoří za vše.

Ale zpět k našemu kousku. Je to kolo, které by se dalo označit jako přítel do nepohody a přitom nevypadá vůbec špatně! Nenechá vás ve štychu na tankodromu, brzdit bude za všech okolností stejně, nebudete se otravovat štelováním nějakých nekvalitních řadících komponentů a rozsah převodů je takový, že neznechutí ani začínajícího cyklistu, který se třeba omylem dostane do kopců.

Užitná hodnota Defy Advanced 2 LTD je nepopiratelně natolik vysoká, že si zaslouží přemýšlet o jeho pořízení. A není to v dané kategorii od stejného výrobce zdaleka jediná volba. Fór je v tom, že za nastavenou oficiální cenu asi ta nejlepší.

Obsáhlou fotogalerii si můžete prohlédnout ZDE:

Komentáře

Nemůžete přidávat komentáře dokud se nepřihlásíte. Prosím přihlašte se.

  • Jany
    13. 4. 2016, 07:29 (před 1 rok)

    Dobrý den, děkuji Vám za odpověď.
    Zatím jsem více nakloněn pro kolo Trek.
    Nejen z důvodu pohodlí, ale také díky menší hmotnosti, kterou u Giantu navyšují dle mého názoru kotoučové brzdy.

    S pozdravem,
    Jany

  • Honza
    11. 4. 2016, 17:34 (před 1 rok)

    Dobrý den, zde odpověď experta na techniku:
    Obě kola jsou si dost podobná, a také patří do stejné kategorie Endurance. Komponenty Shimano 105 jsou zastoupeny na všech hlavních částech. Pouze kliky jsou rozdílné, ale opět ve stejné skladbě převodníků 50/34. Kola a kokpit jsou ve stejné kategorii, jen v různých designech. Funkčnost bude stejná. Podle zkušeností můžeme odhadnout vyšší pevnost u kol Giant a vyšší komfort o kol Bontrager. Zásadní rozdíly ale naleznete na rámech. Giant je více závodní stroj, který disponuje o něco menším pohodlím ve srovnání s kolem Trek, které má mezi sedlovou trubkou a zadní stavbou implantován systém Isospeed, viz. tento test. A teď jednoduše, jestliže uvítáte více pohodlí, doporučujeme Trek. V opačném případě Giant.

  • Jany
    10. 4. 2016, 20:43 (před 1 rok)

    Dobrý den, můžete mi prosím poradit, které z těchto silničních kol by jste mi doporučili ke koupi: TREK Domane 4.5, rok výroby 2014 nebo Defy Advanced 2 LTD, rok výroby 2015. Dosud jsem jezdil pouze na horském kole a chtěl bych si jedno z výše uvedených kol pořídit na tréninky na silnici.
    Předem děkuji za vaše názory.
    Jany