SuperCycling.cz

Petr Vakoč: Dělám pokroky, ale návrat nejde uspěchat

23. 3. 2018, 14:22

Má za sebou nejtěžší období dosavadní kariéry. Cyklista stáje Quick-Step Floors Petr Vakoč se pomalu zotavuje z nehody z 25. ledna, kdy byl při tréninku v Jihoafrické republice sražen autem. „Dělám pomalé krůčky k tomu, abych zase sedl na kolo. Ale bude to dlouhodobý proces návratu a nemůžu ho uspěchat,“ říká Petr v rozhovoru pro Supercycling.cz.

vakomotol2

Z JAR už je šest týdnů doma, ale nějakou dobu musel strávit ještě v nemocnici v Praze Motole. Podrobil se několika zákrokům a pod dohledem lékařů a fyzioterapeutů nastartoval proces rehabilitace. Od soboty už je z nemocnice konečně doma a těší ho každý drobný pokrok.

Petře, co všechno jsi od návratu z JAR absolvoval?

Hned jsem šel na plánovaná vyšetření tady v Praze a ještě v nemocnici jsem nastartoval rekonvalescenci a rehabilitaci. Hlavně poslední tři týdny už hodně rehabilituju a začal jsem cítit pokroky.

puitrmotol1

Máš pořád hodně omezení v pohybu?

Stále musím nosit speciální korzet na zpevnění, kdykoliv stojím na nohou. A ještě krční límec. Spát a ležet můžu bez toho. Dělám už nějaká cvičení, dokonce jsme s bráškama dali dohromady takový „lehoergáč“, takže můžu trochu točit nohama. Je krásný pocit to zase zažít, i když v hodně omezené podobě.

Jaké jsou vyhlídky lékařů ohledně možného návratu? Dá se to vůbec v tuto chvíli nějak stanovit?

Je to předčasné. Přece jen to bylo poměrně závažné zranění. Za tři týdny mám další kontrolní vyšetření, pak se uvidí. V nemocnici jsem strávil dost času, teď už můžu být doma, tak je všechno veselejší. Jsem optimista. V první chvíli bylo nejdůležitější, že jsem to přežil a že můžu hýbat nohama. Teď jdu krůček po krůčku dopředu.

Děláš pokroky?

Den ode dne jsem schopen ujít pokaždé o něco víc. A co jsem doma, tak trávím víc času mimo postel. To mě těší. Minulý týden jsem ušel 500 metrů a byl jsem vyřízený, včera už dva kilometry. Záda nebolí, to je super. Mám radost z každého takového pokroku a nemyslím na to, kdy zase sednu na kolo. Žádná časová osa zatím není. Vím, že mě čeká další vyšetření za tři týdny a pak se uvidí. Opravdu se upínám k nejbližším krokům. Snažím se regeneraci i cvičení, které probíhá po dohodě s lékaři i fyzioterapeuty, dávat maximum. Ale nemůžu to přehánět.

vakomotol52

V nemocnici v Motole jsi strávil poměrně dlouhou dobu. Dalo se to vydržet?

Bylo to nutné a chtěl bych všem moc poděkovat. Lékařům, fyzioterapeutům, sestrám. Všichni odvedli skvělou práci a byla tam hodně pozitivní atmosféra. I ostatní pacienti byli super. Dostal jsem spoustu vzkazů od fanoušků, měl jsem tam spoustu návštěv. Skoro každý den za mnou někdo byl. Vážím si vaší podpory a moc za ni děkuju. Obrovský dík patří samozřejmě týmu za podporu, kterou od všech mám. To je něco neskutečného.

Jsou s tebou kolegové v kontaktu?

Skoro pořád si s někým píšu nebo volám. Nejvíc se Štybym, Bobem (Jungelsem), Philippem (Gibertem) a Laurensem (De Plusem). Dodává mi to obrovské množství energie. Dokonce za mnou do nemocnice přijel šéf týmu Patrick Lefevere s naším lékařem. Bylo to moc hezké. V kontaktu jsem i se sportovními řediteli. Je hezké vědět a hlavně cítit, že za mnou tým stojí.

Dokážeš sledovat cyklistku v televizi, když sám nemůžeš závodit?

Jednoznačně. Spíš mě nabíjí, když vidím kluky, jak jsou úspěšní. Moc jim fandím. Zatím to máme skvěle rozjeté, skoro pořád něco vyhráváme. Teď přicházejí důležité klasiky, tak doufám, že něco ukážeme.

 

Komentáře

Nemůžete přidávat komentáře dokud se nepřihlásíte. Prosím přihlašte se.

Zatím nebyl vložen žádný komentář.