SuperCycling.cz

Kouzlo mentálního tréninku, který využívá i Petr Vakoč

12. 10. 2016, 13:35

V závodě mnohdy rozhodují vteřiny. Ty můžete ztratit nebo naopak nahnat už jen přehozením převodu, mnohdy ale také svými vlastními myšlenkami. Vše, co se vám honí hlavou, když zrovna neplníte taktické pokyny, nebo nereagujete na nástupy soupeřů, může totiž rapidně ovlivňovat váš výkon. Pojďte s námi nakouknout pod kličku mentálního tréninku, který využívá i Petr Vakoč.

k-vakocvali

Dynamická síla funguje i mimo fyzickou rovinu člověka. Jako v jakémkoliv vytrvalostním sportu, tak i v cyklistice platí obecné přesvědčení, že fyzická dřina a kvalitně najeté kilometry jsou hlavním aspektem úspěchu.

„Těžko se mi odpovídá na dotazy, jaké intervaly jezdím, nebo kolik mám najeto. Odpovědi jsou totiž často zavádějící a lidé se pak zbytečně upínají na méně podstatné věci, zatímco jim uniká celkový obrázek,“ nabourává tuto představu cyklista týmu Etixx-Quick Step Petr Vakoč.

Samozřejmě, úspěch ve sportu je manifestován fyzickým výkonem, a proto je logické, že bez kvalitního fyzického tréninku jej dosáhnout nelze. Ve vrcholovém sportu se ale fyzický výkon člověka stále více přibližuje limitu jeho přirozenosti.

 „Sportovci mohou zlepšit fyzický výkon i jinak, než zvýšením tréninkových dávek nebo zkvalitněním jejich provedení.  Jde o využití principů dynamické síly mimo fyzickou rovinu člověka,“ vysvětluje Radim Valigura, spolumajitel First Mental Supremacy School, školy na výuku speciální metodiky přípravy, která se o vědomou práci s těmito principy opírá.

valigura s koizukalem

Radim Valigura při objasňování, jak se účinek dynamické síly projevuje na tělesné úrovni. Informace od něj přijímá 17 násobný mistr ČR ve squashi Jan Koukal.

S pojmem dynamická síla se běžně setkáváte právě ve spojitosti se sportovním výkonem. Jedná se o sílu, kterou musíte vyvinout, abyste něco udrželi v pohybu.

Tělo může unavit i hlava

Cyklisté měří svou dynamickou sílu nejčastěji výkonem. Tuto sílu spotřebovává lidské tělo, což se projevuje fyzickou únavou. Málokdo si ale uvědomuje, že i naše myšlenky mají svoji spotřebu. A ta se na fyzické únavě podepisuje ve stejné, ne-li vyšší míře, než zátěž fyzická. Jinak řečeno, stejně jako fyzický výkon unavuje hlavu, tak i hlava může unavit tělo.

Představte si, že dostanete nápad. Okamžitě jej začnete dále rozvíjet, a čím více možností zvažujete, tím se začnete cítit unaveněji, někdy se vám až jakoby zamotá hlava. Ještě náročnější je, když někomu chcete celý nápad vysvětlit. Zpočátku vás to objasňování motivuje a nabíjí, po překročení určité míry představivosti se dostaví fyzická únava.

Je to, jako když máte plnit několik úkolů najednou a musíte neustále dynamicky měnit svoji pozornost. O tom, jak je to přímo fyzicky vysilující, by mohl vyprávět každý manažer, který je nucen k multitaskingu v rychle se měnícím prostředí.

Cyklista musí umět pracovat s myšlenkami, stejně jako s převody na svém kole „Myšlenky unavují, protože mají svou letovou hladinu, jejíž výška je úměrná následné šířce našeho pohledu a odpovídá určité spotřebě dynamické síly. A právě s tímto faktem souvisí i schopnost udržet ofenzivní mysl v průběhu sportovního výkonu. Myšlenka na vítězství a následné možnosti z toho plynoucí totiž vyžaduje daleko více naší dynamické síly, než myšlenka na prohru a odevzdání zodpovědnosti,“ dodává Valigura.

Ale co tedy dělat, když nám začne docházet, tedy ubývat naše dynamická síla? Jak vysvětluje Radim Valigura, nastává přirozený proces, kdy se do hlavy začnou vkrádat nechtěné myšlenky s nižší letovou hladinou typu ´už nato nemáme, nebo prohrajeme´. Automaticky se nabízí varianta tyto myšlenky ovládnout a násilím zahnat. 

Již v sobotu 22. října se uskuteční posezónní setkání vrcholových i hobby cyklistů, na kterém nechá Petr Vakoč nahlédnout pod pokličku své přípravy. Ta zahrnuje i mentální trénink metodikou Mental Supremacy, kterým provádí její spoluautor Radim Valigura.

A právě o to se většina cyklistů snaží, tedy zatnout zuby a vydržet. Takový boj však jde přesně proti přirozenému cyklu zániku a obnovy dynamické síly a ve výsledku této síly ubírá nejvíce. Potlačování nechtěných myšlenek prostě ještě více unavuje.

Druhou variantou je porozumět, jak tyto dynamické cykly fungují a vědomě se jimi řídit optimalizací myšlení. Zkrátka nebojovat, pouze přehodit na lehčí převod. Dynamická síla má totiž už ze své podstaty dané výkyvy - je pochopitelné, že krizové situace přicházejí a stejně tak se i následně objeví pochybovačné myšlenky. Není proto třeba doufat ve svůj konstantní výkon. Naopak, berte krizi a nechtěné myšlenky jako přirozenou součást hry. Jinými slovy, využijte aktuálního poklesu dynamiky těla a vědomě tomu přizpůsobte i letovou výšku myšlenek.

Stejně jako úspěšní lídři ve firemním sektoru, kteří vědomou prací s dlouhodobými a krátkodobými plány korigují dynamickou sílu svých zaměstnanců a tím i jejich sebedůvěru v úspěšné dosažení stanovených cílů, podobným způsobem mohou i cyklisté při závodě upravovat hladinu svého myšlení podle aktuální dynamické fáze a využívat tak přirozenosti obnovy své energie.

Rozkouskovat si trať

Ale musí to dělat vědomě dříve, než pokles síly přesáhne určitou mez a z vědomé akce se stane nevědomé reagování. „Jakmile se během závodu dostanu do situace, kdy visím ve skupině na vlásku a přestávám si věřit, ihned snížím svoje pole soustředění na minimum. Trať si rozkouskuji na co nejmenší dílky a zaměřím se jen na nejbližší bod. V podstatě jedu od patníku k patníku. Jakmile krizovou situaci překonám, rozšířím i svoje myšlení. Začnu se opět koukat do dálky na vytoužený cíl,” přibližuje na konkrétním příkladu Petr Vakoč, který právě přípravu Mental Supremacy využívá.

Tento proces se zdá být přirozený nebo dokonce automatický. „Důležité ale je, kdo rozhoduje o použití tohoto principu. Já na základě své vědomé volby, protože tomu rozumím, vím přesně, co mám dělat, a tím danou situaci ovládám, nebo jsem k tomu situací donucen? Jednám, tedy vědomě krizovým fázím předcházím, nebo na vzniklé krizové situace pouze intuitivně reaguji?,“doplňuje Valigura, který se vývojem Mental Supremacy nejen ve sportovním prostředí zabývá.

Rozdíl představuje pár sekund nebo několik minut zbytečné ztráty energie. Nabízí se přirovnání z šachu a výhodě začínat bílými. Pro příležitostného hráče to neznamená asi nic podstatného, pro šachistu je to mentální výhoda diktovat hru.

Komentáře

Nemůžete přidávat komentáře dokud se nepřihlásíte. Prosím přihlašte se.

Zatím nebyl vložen žádný komentář.